Azoter

Bratislava 11. júna 2023 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:Facebook)

Článok z kategórie Česky

Moji dlouholetí čtenáři vědí, jaký názor mám na zemědělství. Na světě existují hladomory v podstatě už jen tam, kam nevedou spolehlivé cesty či železnice a nebo kde je válka. Ceny potravin celosvětově v poměru k HDP stále klesají. Globalizace vybudovala infrastrukturu, která umožňuje velmi levně převézt obiloviny odkudkoliv kamkoliv. Každý trochu rozumný diktátor ví, že s hladem se nehazarduje, protože každou společnost dělí od revoluce tři jídla. Po světě putují obrovské objemy krmiv i jídla a zemědělská produkce stále roste

Je to ovšem za cenu, že půda je celosvětově docela vydojená a produkce závisí na Habermann-Boschově procesu výroby amoniaku. Průmyslová hnojiva zajistila pětinásobné i desetinásobné výnosy oproti ještě nedávným časům. Příprava osiv je miliardový byznys, protože odrůdy musejí být stále lepší a lepší. Používají se GMO obiloviny. Živočišná výroba se racionalizovala a připomíná víc automobilku než chlív. Všechno je založeno na vědeckých postupech a know-how, které nemá každý. Proto se vyplatí kupovat selate v Holandsku, kde mají nejlepší šlechtitelské programy, převézt je do Polska, vykrmit levným ukrajinským obilím, zabít je na Slovensku, smíchat s hovězím ze Španělska a kuřecím z Itálie a v Kostelci z toho udělat salám, který i dneska stojí 170 Kč/kg.

Půda trpí, protože se už dávno odtrhla živočišná výroba od rostlinné. Krmivo klidně ujede pět set kilometrů ke kravičkám do hypermoderního kravína, ale hnůj už se zpátky pět set kilometrů na to pole nevozí. Průmyslová hnojiva jsou mnohem levnější. Dokonce i dnes, když máme drahý plyn, ze kterého se hnojiva dělají.

Všechny ty grýndýly samozřejmě vedou jen do hladomoru. Lidí je na světě hodně a bez průmyslové produkce hnojiv se prostě planeta neuživí. Všichni ti Klausové Švábové možná věří, že jsou schopní uregulovat hemžení lidí… a možná fakt dokážou, ale mohu vás ujistit, že nikdo nedokáže uregulovat hemžení hladových lidí. Ani afričtí diktátoři ne a ti si s lidskými právy fakt hlavu nedělají. Pokud se přestanou používat průmyslová hnojiva, bude revoluce a ne grýndýl.

V principu je to jednoduché. Rostlina na svojí výživu potřebuje dusík. Toho je v atmosféře dost, ale příroda to zařídila, že tento dusík „žerou“ bakterie, které pak „žere“ rostlina. V dnešní době se do popředí dostává ještě další prvek a tím je fosfor. V blízké budoucnosti se dá čekat, že i s ním budeme mít problémy, protože lidstvu prostě dochází. Ale dusík je nejdůležitější. Nedáte-li rostlině dost dusíku, vrátíme se k přírodním (pravěkým) výnosům. To platí nejen pro pšenici, ale i pro brambory.

Přitom nad každým hektarem jsou desetitisíce tun dusíku. Ale rostlina ho přirozeně nedokáže dostatečně absorbovat. Bakterií prostě není dost. A tak se do půdy přidávají různá dusíkatá hnojiva. Močovina nebo dusičnan amonný. Dneska je to samozřejmě velká věda, k těm dusičnanům se přimíchávají další prvky, takže hnojivo umí víc, než jen dusík, ale pořád to znamená, že na pole sypeme v podstatě určitý druh soli. A levná průmyslová hnojiva svádějí k tomu, že se do půdy nevrací organická hmota v podobě hnoje či kejdy. Rozumný zemědělec alespoň při sklizni šrotuje slámu, aby se do půdy vrátilo alespoň něco. Ale jiní slámu klidně prodají do zahraničí, kde s tím pak topí v grýndýlových kotlech na hentu biomasu.

Proto mě vždycky potěší, když přijde někdo, kdo pro organiku v půdě alespoň trochu něco udělá.

Loni jsem objevil firmu Azoter. Oni přišli s tím, že nebudou solit půdu ledkem, ale prostě namnoží abnormálně henty bakterie, které na sebe vážou dusík a pomocí postřikovačů je aplikují na pole. Je to samozřejmě poněkud kompikovanější, než tady píšu, ale v podstatě díky aplikaci tohoto přípravku snižují potřebu průmyslových hnojiv na polovinu. Technologicky to není tak jednoduché jako rozprašovat močovinu, je zapotřebí dodržet nějaká pravidla na tlak v tryskách i správné počasí, ale pokud člověk není blbec, tak to funguje.

Já si to koupil, protože mám trochu problémy s nevyzrálým hnojem. Nemám dost prostoru, abych svůj hnůj nechal patřičně uležet a tak se mi musí uležet až v půdě, což při zdejších podmínkách není vždy úplně jisté. Prostě přicházím o část dusíku, který mám v hnoji a organika mi v půdě vzniká se zpožděním. Nedostatečně rozložený hnůj přes zimu pak občas zjara dělá problémy při přípravě půdy na sázení.

Tož koupil jsem henten Azoter a aplikoval ho na podzim na zaoraný hnůj. Teď zjara jsem o aplikoval podle návodu a ejhle, ono to funguje. Hnůj je rozložený a i přes studené jaro mi rostliny letos makají jako už dlouho ne.

Vyrábějí to bratia Slováci a i když pracují v mnohem větších objemech, Vidláka neodmítli a byli schopni mi dodat dostatečně malou dávku na moje plochy. Navíc mi namíchali i aplikaci pro postřik na list do vinohradu. Až sklidím víno, tak poreferuji, jak to dopadlo.

Jak říkám, je zapotřebí trochu umu při aplikaci, není to tak primitivní jako ježdění s rozmetadlem a stojí to zhruba tisícovku na hektar, takže je poměrně důležité, aby to nevzal do ruky pitomec. Když nechci, je to horší, než když nemůžu. Já blbec nejsem, tak se mi to krásně osvědčilo.

Nevýhodou je, že toho nenakoupíte do zásoby. Jsou to živé bakterie. Je zapotřebí to koupit a použít. Ale bez problémů jsem se domluvil.

V posledních letech se mi Slovensko ukazuje v tom nejlepším světle. Používám jejich malotraktory a teď i jejich bakteriální hnojivo. Obojí si nemohu vynachválit.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.